Symposium Živé zemědělství 2025 - Ekologické ovocnářství a vinohradnictví

Marek Vybíral je vášnivý vinař, který vede rodinné vinařství Krásná hora na Moravě. Jeho přístup k výrobě vína je hluboce propojen s respektem k přírodě a udržitelným metodám. Díky biodynamickému hospodaření vytváří autentická vína, která věrně odrážejí charakter místa a přírodní koloběh. Vína z Krásné hory jsou ceněna pro svou čistotu, eleganci a harmonii s krajinou.

Petr Kareš je ovocnář a majitel Ovocnářské biofarmy Kareš, která pokračuje v tradici několika generací sadařů. Nejznámější odrůdou třešní, která nese jeho jméno, je Karešova srdcovka raná. Spolu se svou rodinou pěstuje ovoce v ekologickém režimu na 40 hektarech sadů, které se nacházejí na jižních svazích pískovcového hřebene Chlumů v Podkrkonoší. Kromě pěstování ovoce se také zaměřuje na jeho zpracování a za svou práci získal řadu prestižních ocenění, včetně Regionální potraviny, Zemědělce roku a Flora Olomouc Hortikomplex. Petr Kareš je aktivní i v profesních organizacích; je členem Ovocnářské unie ČR (a místopředsedou Východočeské sekce) a Asociace soukromých zemědělců.

Georg Meissner se mnoho let věnuje výzkumu a výuce v oblasti biodynamického vinohradnictví. S rodinou žije v Jižním Tyrolsku, kde byl několik let vedoucím vinařství Alois Ladeger. Intenzivní seminární činnost a zájem o ekologické a biodynamické vinohradnictví ho zavedly do nejrůznějších koutů světa. Na Univerzitě Geisenheim působí jako externí vědecký pracovník pro biodynamické vinohradnictví. Je spoluzakladatelem mezinárodně působící Svobodné mezinárodní putovní školy biodynamické agrikultury, v Zemědělské sekci při Goetheanu vede mezinárodní vinařskou skupinu.

Martin von Mackensen je biodynamický zemědělec a pedagog. Žije a působí na vlajkové lodi biodynamického zemědělství, statku Dottenfelderhof u Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 1991 zde vede Zemědělskou školu biodynamického zemědělství a podporuje tak mladé farmáře na jejich cestě, neboť, jak říká: „Existuje dostatek farem a příležitostí, co ale skutečně potřebujeme, jsou schopní a motivovaní lidé.“ Martin dlouhodobě působí jako biodynamický poradce nejen v německých, ale také v italských, francouzských či švýcarských podnicích.

Radek Vávra je šlechtitel jabloní a slivoní ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy s.r.o., předseda spolku Biosad, z.s., který propaguje ekologickou produkci v ČR. Více jak 20 let se zabývá rezistencí proti strupovitosti jabloně, kumulací monogenní rezistence do jednoho genotypu, polygenní rezistencí. Sleduje prolomení rezistence genotypů nesoucích jednotlivé geny rezistence v podmínkách ČR. Spolupracuje s předními evropskými výzkumnými ústavy na inovacích systémů ekologického pěstování ovocných druhů a možnostech ochrany založené na postupech šetrných k životnímu prostředí.

Manželé Schaureovi jsou specialisté na ekologické ovocnářství s více než 25letou praxí. V jejich sadu Schauerovy zahrady, založeném v roce 1999, pěstují moderní české rezistentní odrůdy jabloní, meruněk a švestek. Jejich know-how zahrnuje využívání biologických přípravků (např. od firem BIOCONT a Agrobiosfer) pro šetrnou ochranu rostlin. Ročně sklidí zhruba 20 tun vysoce kvalitního ovoce na hektar, které sami prodávají. Během let investovali do modernizace sadu i vybavení, aby zaručili produkci ekologicky špičkového ovoce.

Tomáš Uhnák je výzkumník a publicista v oblasti agro-potravinových systémů a alternativ, působí na České zemědělské univerzitě v Praze a v Asociaci místních potravinových iniciativ. Věnuje se extenzivnímu pěstování ovoce.

Michaela Pixová se jako sociální geografka zaměřuje na sociálně-ekologickou transformaci, politickou ekologii, kritickou urbánní teorii, sociální hnutí, potravinové iniciativy, gender a intersekcionalitu. Na univerzitě BOKU ve Vídni se aktuálně zabývá výzkumem hodnotově založené produkce a spotřeby potravin v rámci korporátního potravinového režimu (www.foodalternatives.at). Je také spoluřešitelkou mezinárodního projektu zaměřeného na udržování občanské společnosti v kontextu mnohačetných krizí (www.sustainaction.org), který koordinuje Södertörn University v Stockholmu.

Dominik Grohmann se již více než 9 let věnuje extenzivnímu ovocnářství. Pomáhá lidem i krajině s péčí a výsadbou ovocných stromů. Snaží se posilovat vztah lidí ke krajině skrze ovocné stromy. Natočil tři videokurzy a lektoruje kurzy naživo. Stromy sází, citlivě řeže a pěstuje v ovocné školce.

Josef Sus je jednou z nejvýznamnějších osobností českého ovocnářství s více než čtyřicetiletou praxí. Působil téměř 20 let jako vědecký pracovník ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích. Od roku 1991 působí na ČZU, kde přednáší a vede cvičení zaměřená na ovocnářství a ekologickou produkci ovoce. Ve svém výzkumu se věnuje především pěstitelským systémům, sortimentům slivoní, tvarování a řezu ovocných stromů a využití odpadní biomasy po řezu jabloní pro pěstební a energetické účely. Je autorem řady odborných publikací a pravidelně svými texty přispívá do časopisů.

Vystudoval zemědělství se zaměřením na ochranu rostlin. Od roku 2004 pracoval jako šlechtitel polních plodin. V současné době se plně věnuje množení starých ovocných odrůd, řezu ovocných stromů a pomologii.

Clémens Boutry působí jako vědecká pracovnice v oddělení pro produkci ovoce ve Švýcarské výzkumné a poradenské společnosti FiBL. Je autorkou řady odborných publikací a je zapojena v mnoha výzkumných projektech se zaměřením například na šlechtění rezistentních odrůd pro ekologické ovocnářství, zvyšování biodiverzity v sadech a adaptace na změnu klimatu.

Kateřina Kubánková je zakladatelka platformy Na ovoce, která se věnuje osvětě o poznávání a zpracování starých odrůd ovoce, komunitně sází ovocné stromy a pečují o staré sady. Aplikace a mapa Na ovoce díky dobrovolníkům shromažďuje informace o veřejně dostupném ovoci a bylinkách v městském i venkovském prostoru a podněcuje k jejich využívání.

Agnes Lovecká vedie spolu so svojou rodinou farmu a Slobodné vinárstvo v Zemianskych Sadoch na Slovensku, ktoré čerpá z tradície siahajúce až do roku 1912 a je jedným z najstarších a najväčších nízko zásahových vinárstiev na Slovensku. Jej prístup k vinohradníctvu a výrobe vína je pevne zakotvený v rešpekte k prírode a jej biodiverzite. Okrem poľnohospodárstva sa odjakživa venuje aj hudbe.

Absolventka Farmaceutické fakulty Lékařské akademie v Krakově a Enologické fakulty Univerzity v Montpellier. Od roku 2000 působí jako enoložka, nejprve ve Francii, poté jako létající vinařka v zemích jako Nový Zéland, Austrálie či Indie. Nyní pracuje jako nezávislá vinařská poradkyně a biodynamická konzultantka zapsaná u Goetheanum. Od roku 2014 spoluvlastní biodynamickou vinici Winnica Wieliczka, kde se zaměřuje na výrobu vína a vzdělávání. Přednáší na Jagellonské univerzitě, je autorkou odborných článků a knihy Cydr z polskich jabłek (2015).

Roman Chaloupka je od roku 2009 tajemníkem Ovocnářské unie České republiky – nevládního profesního sdružení, které působí v oblasti profesionálního pěstování ovoce. Ve své pozici se aktivně účastní jednání v širší oblasti regulace sektoru jak na poli legislativních regulací, tak na poli vývoje pěstitelských technologií a jejich ověřování a zavádění do praxe. Kromě samotného působení v ČR se účastní rovněž jednání na úrovni EU a příležitostně též působí v mezinárodních projektech v rámci rozvojové spolupráce.

Andrea Miklošová se od roku 2011 věnuje pěstování v drobné rodinné farmě Jedloles na středním Slovensku. Organizuje různé kurzy a podzimní slavnosti na podporu zachování kulturního a přírodního dědictví a zvyšování soběstačnosti účastníku, včetně ovocnářských kurzů a kurzu semenaření. Ten vyústil v založení Obecné semínkovny Povrazník v roce 2019, kterou doteď vede. Pracuje v občanském sdružení Lesoochranárske zoskupenie VLK a v Ovocné a okrasné školce Biele Karpaty. Je zapojena v projektu Orchards for Future zaměřeném na budoucnost tzv. tradičních sadů v době klimatické změny.

Ovocnářství se profesně věnuje 22 let. Nejdříve jako ovocnář – přes 10 let působil jako správce dvou větších společností na jižní Moravě, kdy jedna firma hospodařila v systému integrované produkce a druhá v ekologickém režimu. Posledních téměř 12 let působí v Biocont Laboratory se zaměřením na odborné poradenství pro integrované a ekologické systémy pěstování ovoce a prodej produktů pro šetrné pěstování. Rovněž se podílí na ověřování účinnosti a technologií použití prostředků na ochranu rostlin.

Nathalie Markiefka je zastánkyní agroekologického zemědělství, transformační koučkou a zakladatelkou projektu Rooting for Earth, kde propojuje moudrost přírody, péči o komunitu a ekopsychologii v rámci udržitelného leadershipu. Má více než deset let zkušeností s komunitou podporovaným zemědělstvím a působením v mezinárodní síti CSA URGENCI. Její práce je zaměřena na posilování hlubších vazeb mezi lidmi a Zemí. Ve svém volném čase se věnuje pěstování květin a bylin na Farmě Jednorožec.