Symposium 2026 - Ekologická polní produkce a zlepšování půdní úrodnosti v době klimatické změny

Půdní ekolog specializující se na agroekologii a organickou hmotu v půdě. Na Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft (LfL) vede výzkumnou skupinu, která zkoumá půdní zdraví, tvorbu humusu a vliv zemědělských postupů na úrodnost. Je autorem řady studií o uhlíkovém cyklu a udržitelnosti zemědělství v podmínkách klimatické změny.

Zemědělec a pedagog, který od roku 1991 vede školu biodynamického zemědělství na statku Dottenfelderhof u Frankfurtu. Působí jako poradce farem v několika evropských zemích a pomáhá jim rozvíjet ekologické a udržitelné hospodaření. Ve svých přednáškách se zaměřuje na biodynamické principy, chov zvířat a vzdělávání nové generace farmářů.

Vinař a odborník na biodynamické vinohradnictví původem z Jižního Tyrolska. Působí jako externí vědecký pracovník na Univerzitě Geisenheim a je spoluzakladatelem Svobodné mezinárodní školy pro biodynamického zemědělství Wanderschule. Podporuje vinařství po celém světě při přechodu na biodynamické hospodaření a rozvoj živé půdy ve vinohradech.

Agronom a odborník na půdoznalství z BOKU Vídeň. Zabývá se propojením rostlinné výroby, půdní ekologie a klimatické adaptace zemědělských systémů. Je autorem studií o půdním zdraví, kvalitě půdní struktury a udržitelném hospodaření podporujícím regeneraci půdy, ochranu vody a biodiverzitu.

Imunolog a mikrobiolog s mezinárodní zkušeností z univerzit v USA, Kanadě i Evropě. V Česku vedl centrum CEITEC a nyní působí na ČZU v Praze, zároveň spolupracuje se Světovou bankou jako konzultant pro oblasti inovací ve vzdělávání. Dlouhodobě propojuje výzkum s praxí, pracuje s evropskými týmy i farmáři a věnuje se klimatické změně a adaptaci zemědělství. V projektu ECO-READY vede tvorbu scénářů budoucího vývoje a spolupracuje s farmáři v Living Labu PROBIO na jižní Moravě.

Poradce pro ekologické zemědělství v Naturland se specializací na pěstování luštěnin a osevní postupy. Spolupracuje na výzkumných a poradenských projektech zaměřených na ekologické osivo, pěstování plodin a adaptaci zemědělství na klimatické výzvy. Přináší inovativní přístupy k odrůdám a pěstebním postupům vhodným pro ekologické farmy.

Projekt „Půdní průkopníci 2050“ buduje síť 60 vzorových farem reprezentujících hlavní půdní i klimatické podmínky a různé typy zemědělských podniků. Tyto inovativní farmy spojuje cíl posilovat zdraví půdy jako základ stabilních výnosů. Zavádějí moderní vědecké nástroje pro cílené řízení půdních funkcí – od ochrany klimatu a efektivního využívání živin až po prevenci eroze a adaptaci na změnu klimatu.

Valentin Seiringer je ekologický zemědělec z rakouského Wieselburgu – „v klimatu už nic není fixní — proto potřebuješ plán A i plán B.“ Zaměřuje se na budování humusu a „stále zelené“ pěstební systémy s cílem tlumit výkyvy počasí prostřednictvím dobře strukturované, biologicky aktivní půdy. Pracuje s přímým setím, redukovaným zpracováním půdy a meziplodinami; u ozimů a řepky kvůli časté podzimní vlhkosti kombinuje setí s podsevem a častěji využívá i směsi plodin. Vícekomponentní porosty mu dávají flexibilitu: podle stavu porostu a půdní struktury se rozhoduje, zda bude sklízet, nebo ponechá porost jako meziplodinu; do dubna pak volí, zda se bude na daném pozemku sklízet obilnina, kukuřice či sója. V roce 2022 získal ocenění CERES AWARD v kategorii Ackerbauer.

Hubert Stark je ekologický zemědělec z Dolního Rakouska (Waldviertel)
Půda jako klíčový organismus farmy a humus jako proces, který musí běžet.
Je jednatelem Bioschwein Austria Vertriebsgmbh, předsedou spolku Faire Biogetreide Vermarktung a spoluiniciátorem rakouské iniciativy HUMUS Bewegung. Tématu budování humusu se věnuje několik desetiletí; od roku 2012 hospodaří na svém 60 ha podniku podle principů regenerativního zemědělství. Ve své praxi se mimo jiné opírá o Albrechtovu metodu – práci s půdní analýzou a vyrovnáváním podílu základních kationtů (zejména vápníku, hořčíku a draslíku) na sorpčním komplexu, tedy tzv. bazickou saturaci – aby podpořil úrodnost a biologii půdy. Zkušenosti a praktické poznatky ze seminářů rád předává kolegům; jeho cílem je produkovat co největší množství potravin s vysokou vnitřní živinovou hodnotou bez chemické zátěže.

Franz Grötschl vede rodinnou mléčnou farmu Milchhof Grötschl v Lackendorfu (Burgenland) –  „Regeneration statt Degeneration“ / „Regenerace místo degradace“. Hospodaří na 75 ha, chová zhruba 110 kusů skotu (cca 60 dojnic) a dlouhodobě staví na bezorebném („bez pluhu“), „klimafit“ přístupu k půdě a uzavírání koloběhů živin. Pro zpracování velkého množství statkových hnojiv vyvinul systém kompostování hnoje, který je časově úsporný a materiál co nejméně obrací, aby podpořil růst hub v kompostu. Své znalosti si z velké části osvojil samostatně, pravidelně je předává dál v přednáškách a jako člen spolků Boden.Leben, Ökoregion Kaindorf a IG gesunder Boden podporuje a konzultuje zemědělce v Rakousku i Německu – od chovu skotu přes péči o půdu a techniku až po budování humusu.

Máte jedinečnou šanci sednout si k jednomu stolu s lidmi, kteří u nás ekologické zemědělství založili.  Na programu je upřímná debata na téma Jak přežít v bio-byznysu a co čeká ty, kteří přicházejí po nás. Networking & Pohoda: Vaše dotazy, jejich celoživotní zkušenosti, skvělá hudba a degustace biovín. Poznámka: Večerní program probíhá v českém jazyce bez tlumočení.

Vedl jedny prvních ekofarem v ČR na tehdejších státních statcích v Hanušovicích a ve Starém Městě pod Sněžníkem. Je zakladatelem svazu PR0-BIO i PROBIO obchodní společnosti, které je dosud ředitelem. Založil i Ekofarmu PROBIO ve Velkých Hostěrádkách, která je demonstrační farmou EZ, kde pracuje i jako zkušený agronom.

Inicioval první ekologické zelinářství v Leštině v tehdejším ZD Dubicko na Šumperksku. Byl prvním a dlouholetým predsedou svazu PRO-BIO, spoluzaložil Bionistitut, věnuje se zahraniční spolupráci a je autorem mnoha publikací o EZ. Nyní pracuje jako ředitel sekce v ÚKZÚZ.

Založil západočeskou regionální skupinu svazu PRO-BIO, kde funguje jako poradce. Je současným předsedou svazu PRO-BIO i správní rady Bioinstitutu. Věnuje ze zastupování zájmů ekozemědělců a výuce ekologického zemědělství.

Patří mezi průkopníky EZ v ČR. Pracovala jako poradkyně ve svazu Naturvita, sama ekologicky hospodařila. Založila a řídí společnost Zera v Náměšti nad Oslavou, která se mj. zaměřuje na problematiku ochrany půdy, kompostování a ekologickou výchovu.

Jako mezinárodně uznávaná profesorka a odbornice na kvalitu a bezpečnost potravin působí na VŠCHT v Praze. Již od samotného vzniku EZ v ČR se let se zabývá i kvalitou biopotravin. Na toto téma vedla za ČR několik velkých evropských projektů (např. QULIF), které prokázaly pozitivní aspekty ekologické produkce a kvality biopotravin.

Zakladatel a ředitel Biofarmy Sasov u Jihlavy, která funguje již od roku 1991 a od roku 1999 má plnou certifikaci “BIO”. Kromě rostlinné produkce je zaměřena zejména na chov prasat (včetně porážky, zpracování distribuce biovepřového) a masného skotu. Farma provozuje bioplynovou stanici a biojatka. Podílí se na výzkumných a vzdělávacích projektech.

Již před rokem 1990 prosadil přechod statku Starý Hrozenkov na ekologické zemědělství. Jako správce regionálního centra Bílé Karpaty byl jeden ze zakladatelů svazu PRO-BIO, kterého byl i předsedou. V současné době pracuje jako poradce EZ v Bílých Karpatech.

Vedl jednu z prvních ekofarem v ČR ve Starém Městě pod Sněžníkem. Ve svazu PRO-BIO Šumperk pracoval jako poradce a později jako hlavní manažer. Je spoluzakladatelem Spolku poradců v EZ, Bioinstitutu a Ekofarmy PRBIO. Specializuje se na odbyt bioprodukce a výrobu bioosiv.